Svatá brána pro pracující – Znojmo 29.4.2016

V jisté společnosti jsem položil otázku: „Podmaňte si zemi!“ Kdo to řekl? Karel Marx, Vladimír Iljič Lenin nebo je to v bibli? Tipovali Karla Marxe a byli překvapeni, že těmito slova svěřil Bůh celé stvoření člověku, protože byli pod vlivem ateistické propagandy, která hlásala, že věda všechno vysvětlí a všechno dokáže a že pro Boha není v myšlení moderního člověka žádné místo. Jakoby lidská činnost byla konkurencí k Božímu stvoření.

Přišli prý vědci za Pánem Bohem a říkali: „Pane Bože, my už tě nepotřebujeme, už dokážeme všechno jako ty.“ – Bůh jim řekl: „No dobře, když mě to dokážete, tak půjdu do důchodu.“ Vzali bibli a přečetli: „Bůh stvořil člověka z prachu země.“ Vzali tedy prach, ale Bůh je zarazil a vyzval je: „Moment, musíte vzít svůj prach!“

Slovy „Podmaňte si zemi!“, jak připomíná papež František v encyklice „Laudato si“,  pozval Bůh člověka jako spolupracovníka na díle stvoření. Člověk se v práci nejen realizuje, rozvíjí svoje schopnosti a uplatňuje svoji vynalézavost, ale práce je zároveň i službou bližnímu, společnosti a tím i Kristu. On se stal jedním z nás, aby obnovil stvoření a vrátil je zpět pod Boží vládu. Je to projev účasti na královském kněžství, kdykoli se svou prací snažíme, aby svět byl takový, jaký ho Bůh chce mít – pro dobro všech. S tím úmyslem odevzdal na počátku lidem zemi:

Papež František ve zmíněné encyklice připomíná heslo sv. Benedikta „Ora et labora“ – „Modli se pracuj“: Zavedením manuální práce proniknuté duchovním smyslem se stalo něčím převratným. Lidé se naučili hledat svou zralost a posvěcení ve vzájemném pronikání usebranosti a práce. Kde je toto propojení, může být i práce formou modlitby.

  1. Valerián: Nabízel chlapům práci na opravě kostela a říkal, „Chlapi se modlí prací. Ženy vytvářeli zázemí a nemocní a staří se modlili za Boží ochranu.

Kdekoli chybí toto propojení s Bohem a jeho úmysly, je ohrožen člověk a celé stvoření. Kde se stane prioritou co největší zisk, stává se člověk jen pracovní silou, kterou je třeba výhodné nahradit technikou a lidé přicházejí o práci. Papež František říká: Pokrok, který zbavuje lidi možnosti vydělávat si prací vlastních rukou je zvrácený! A Připomíná slova svého předchůdce Benedikta: Snižování počtu pracovních míst má negativní dopad na ekonomiku tím, že postupně narušuje „sociální kapitál“, tedy síť vztahů důvěry, spoléhání se na druhé a dodržování pravidel, která jsou nezbytná pro občanské soužití. Nezaměstnanost zvláště mladých lidí a těch, kteří přišli o práci před důchodem je velkým zlem a nevyřeší se sociálními podporami, protože bere lidem možnost tvůrčí činnosti.

Práce jsou všechny projevy lidské činnosti od umělecké tvorby, přes vědecký výzkum, práci lékařů, učitelů, kněží, vychovatelů, dělníků, zemědělců a vinařů až po ženy v domácnosti, kde malý človíček zblízka vidí, co je to práce na těch nejobyčejnějších, ale nenahraditelných činnostech. Rodinný stůl je oltářem domácí církve, kde mohou děti zažít, jak žijí z práce svých rodičů. Práce maminek v domácnosti je nedoceňovaná. Naopak se všechno dělá pro to, aby maminky šly co nejdřív do zaměstnání. Hledisko okamžitému ekonomickému efektu se tím dává přednost před právem dětí v ranném věku prožívat tento čas s maminkou v rodinném prostředí. V budoucnu se to projeví v oslabení rodinných pout a bude to mít negativní vliv i na ekonomiku.

Práce maminek v domácnosti je podceňována. Přijde muž z práce domů a všude je nepořádek oběd není uvařený a ptá se ženy, která je s dětmi doma: „Prosím tě, cos dnes dělala?“ – „Nic! Říkal jsi, že doma nic nedělám, tak dnes jsem dělala to „nic“! Kristus patří k světu práce,

Sv. Jan Pavel II. v encyklice Laborem excercens píše: „Kristus patří ke světu práce, má pro lidskou práci uznání a úctu. a můžeme dodat: hledí s láskou na práci, na její různé druhy, neboť v každé vidí zvláštní rys podobnosti člověka s Bohem, Stvořitelem a Otcem.“ Ježíš nás nevykoupil pouze utrpením na kříži, ale celým svým životem prožitým podle vůle Otce. Většinu života prožil jako dělník. Posvětil tím každou lidskou činnost.

Slavíme mši svatou „za posvěcení lidské práce“. Při mši svaté říká kněz při přinášení darů nad chlebem: Je to plod země a plod lidské práce a stane se nám chlebem věčného života a podobně na vínem: Je to plod révy a plod lidské práce a stane se nám nápojem duchovním. Je tím symbolizována všechna lidská práce a činnost, která se skrze eucharistii odevzdává Otci k jeho oslavě, ale se také přenáší do nebe, aby rozmnožovala náš poklad. Není rozhodující, jestli se jedná o práci vědce, politika nebo maminky v domácnosti. Cokoli bylo vykonáno z lásky, nemůže se ztratit. I když se oběd sní, prádlo ušpiní, ale láska zůstane zapsána u Boha.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *